Co je hydromorfologické hodnocení
Veškeré vodní toky v krajině se neustále dynamicky vyvíjejí z důvodu přirozených a člověkem podmíněných vlivů. Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující přirozený stav vodních toků patří změny tvaru koryta, stavba příčných překážek, změny ve využití okolního území (zejm. urbanizace a zemědělství) a také změny vodního režimu, způsobené přímo - např. významnými odběry a vypouštěním do povrchových vod nebo nepřímo dopady klimatické změny. Tyto změny mají vliv na stav biologických složek (ryby, makrozoobentos, fytobentos…).
Abychom dokázali zlepšit jejich stav, je potřeba pochopit, jakým způsobem řeky fungují. Klíčová je z tohoto pohledu hydromorfologická charakteristika vodních toků a pochopení toho, jak by řeky vypadaly a jaké procesy by v nich probíhaly v přirozených podmínkách (bez zásahů člověka). Kromě hydrologických (např. průtok) a morfologických charakteristik (např. tvar koryta, prezence/absence opevnění koryta, přítomnost habitatů pro biotu atd.) je důležité postihnout i vegetaci, která ovlivňuje a je ovlivňovaná procesy probíhajícími v řekách a říčních nivách.
Rámcová směrnice o vodách ukládá všem členským státům EU povinnost hodnotit hydromorfologický stav vodních útvarů, v rámci monitoringu jejich ekologického stavu/potenciálu. Spolu s biologickými, chemickými a fyzikálně-chemickými složkami jsou tedy informace o hydromorfologickém stavu dílčím parametrem, jehož hlavním účelem je zjistit, zda hydromorfologické podmínky umožňují dosažení environmentálních cílů biologických složek a požadovaného ekologického stavu či potenciálu vodního toku. Jelikož neexistuje jednotná metodika pro hodnocení hydromorfologického stavu, aplikovatelná v celé EU (a z důvodu značné variability podmínek, dostupnosti dat, jejich formátu a kvality ani existovat nemůže), vznikají od přijetí Rámcové směrnice v jednotlivých státech EU různé „národní“ metodické postupy. Návodem pro hodnocení se stala norma EN 14614 vydaná v roce 2005, která byla na základě nových poznatků aktualizovaná a nahrazena normou vydanou v roce 2021 s cílem zvýšit porovnatelnost metodik pro hodnocení hydromorfologického stavu. Do normy byly zahrnuty poznatky z celoevropského projektu REFORM „REstoring rivers FOR effective catchment Management“, který významně ovlivnil vývoj a tvorbu nových metodik v rámci členských zemí EU.
Výskyt překážek a stupňů v korytě bude hodnocen automatizovaně (na základě veškerých dostupných dat), s možností manuální úpravy v případě potřeby detailního hodnocení.
Splaveninový režim je jeden z parametrů vstupující do klasifikace vodních útvarů, která bude představovat základní východisko pro hydromorfologické hodnocení.
Dílčím indikátorem vyhodnocení celkového hydromorfologického stavu bude také parametr vypovídající o vlastnostech dnového substrátu.
Variabilita šířky koryta páteřních vodních toků bude ve vyvíjeném softwarovém nástroji vyhodnocena automatizovaně.
Součástí hodnocení bude také konektivita koryta s údolní nivou a míra jejího antropogenního narušení.
Hodnocena bude přirozená dynamika říčních procesů a možnost laterálních posunů koryta v rámci nivy.